Výhody dřevěných podlah
Mezi výhody dřevěných podlah se počítá značné množství kladů. Jsou totiž ekologicky a zdravotně nezávadné. Zároveň jsou hřejivé a pružné, tlumí chůzi. Díky vlastnostem lakovaných povrchů jsou také hygienické a nenáročné na údržbu. Investice do takové podlahy je efektivní, jelikož jejich vysoká životnost vyváží vyšší pořizovací náklady - vhodně ošetřovaná vydrží po celý život. Práce s dřevem skýtá velké množství tvůrčích možností. Dřevěné podlahy nabízejí svěží vzhled – nastolují hřejivou a útulnou domácí atmosféru. Navíc u nich nedochází k elektrostatickým výbojům, protože se nejedná o syntetický materiál.
Vnitřní stavba stromu
Dřevo se skládá z trubicovitých buněk složených z celulózy, přičemž pohromadě je drží látka zvaná lignin. V závislosti na druhu dřeviny se takové buňky liší velikostí, tvarem a strukturou. Proto jednotlivé druhy dřeva mají rozdílné vlasti. Pokud bychom si představili kmen při příčném řezu, pak uprostřed uvidíme dřeň a do kruhu uspořádané letokruhy. Dále je strom tvořen vrstvou kambia (růstová vrstva mezi kůrou a dřevem, ve které přibývají buňky), lýka a to vše je obaleno zvnějšku kúrou. V každém růstovém období vzniká jeden letokruh.
Typy dřevin
Domácí tvrdá dřeva se vyznačují vysokou kvalitou, a tudíž se dají velmi dobře použít na výrobu parket, navíc většinou hezčí žilkování. Níže nabízíme stručný přehled jednotlivých typů domácích dřevin s jejich základními vlastnostmi a přednostmi:
Smrk
Smrkové dřevo je žlutobílé, smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy (výrazně pruhovaná nebo žilkovaná kresba). Účinkem světla tmavne. Smrk je počítán mezi dřeva měkčí, nicméně mezi jeho klady patří relativní pevnost a pružnost. Smrkové dřevo patří u nás mezi nejdůležitější dřeviny. Používá se proto často ve stavebnictví.
Jedle
Dřevo jedle se v mnohém podobá smrkovému. Barevně je taktéž žlutobílé, často až skoro bílé, dle druhu se vyskytují i šedofialové či modravé nádechy. V porovnání se smrkem je jedle méně vhodná, neboť se v jejím dřevě často vyskytují tmavé suky, které opticky nenavozují takový estetický požitek.
Dub
Dubové dřevo má dva významné druhy, a to druh letní a zimní, které se ovšem zásadně vůbec neliší. Jedná se o žlutobílé až žlutohnědé dřevo, které je středně těžké a tvrdé. Užívá se na podlahy snášející i silnější zátěže, proto se výborně hodí jako materiál na podlahy.
Jasan
Jasan má dřevo běložluté až běločervené. Texturu má žilkovanou či pruhovanou a je hrubě pórovité. Dřevo je středně těžké. Bývá velmi oblíbenou podlahovou dřevinou, neboť má rovnoměrně hezký vzhled. Často se ho proto užívá na výrobu parket.
Borovice
Borovice má dřevo červenobílé až červenožluté s výrazně pruhovanou či žilkovanou kresbou. Na světle intenzivně tmavne, a s přibývajícím časem dostává červenohnědý tón. Podobně jako smrku je jí využíváno ve stavebnictví. Díky odolnosti se borové dřevo používá i na okna a dveře, včetně rámů. Mořidla a nátěry přijímá hůře než smrk. Jakožto podlahová krytina je borovice velmi oblíbená.
Buk
Bukové dřevo je běložluté až běločervené s intenzivním červeným nádechem. Dřevo je středně těžké až těžké, stejnorodé a husté, tvrdé, málo pružné a poměrně pevné. Sice nevyniká až tak svou trvanlivostí, ale velmi dobře se obrábí, moří i lepí. Společně s jasanem a javorem se nejčastěji používá na parketové podlahy.
Modřín
Dřevo modřínu je červenější než borovicové. Má velmi výraznou pruhovanou či žilkovanou kresbu, rovněž intenzivně tmavne. Textura dřeva je hustší než u smrkového, vyniká krásou mnoha drobných zarostlých součků. Společně se dřevem tisovým se modřínové řadí mezi vůbec nejtvrdší dřeviny. Dřevo je pevné a trvanlivé. Proto modřínové dřevo ideální do prostor vystaveným větší zátěži.
Javor
Javor se vyskytuje ve 3 druzích, a to jako klen, mléčný a babyka. V průmyslu se používají častěji dva prve jmenované druhy. Barvou patří javorové dřevo k nejsvětlejším z našich dřev, pohybuje se od bělavé přes žlutou až po načervenalou. Dřevo je tvrdé, lesklé a jemně pórovité s rovnoměrnou strukturou. Na základě svých vlastností se výborně hodí na parketové dřevo.
